« Back

Cirkev sa vyplatí, tvrdí pruzkum

Církev se vyplatí, tvrdí průzkum. V Rakousku vyčíslili její ekonomický přínos

VÍDEŇ Nejsme věřící a přitom stále doplácíme na rozmařilou církev. Podobné výtky se rozhodlo vyvrátit vedení římskokatolické církve v Rakousku. V zemi, kde se platí takzvaná církevní daň, vznikla vůbec poprvé v historii studie porovnávající hospodářský přínos, který církev společnosti dává, s celospolečenskými náklady na její provoz.
A výsledek údajně dokazuje, že církve a řády nejen zabezpečují duchovní službu obyvatelům, ale mají i důležitý význam pro chod ekonomiky.

„Společnost i daňoví poplatníci výrazně profitují z hodnot, které církev vytváří,“ píše se v závěrech obsáhlé studie, kterou zpracoval vídeňský institut IHS.

Vídeň chce zpátky své zlato. Proč ho přesouvá do Švýcarska?
Římskokatolická církev dává v Rakousku práci 158 tisícům lidí, což z ní dělá prakticky největšího zaměstnavatele v zemi. Dalších 14 tisíc katolíků a katoliček pracuje v různých sociálních službách zajišťovaných církví dobrovolně a bez nároku na honorář.

Církev se stará v různých stacionářích a dětských domovech o 37 tisíc dětí, v církevních nemocnicích a hospicech je lidem k dispozici celkem 47 tisíc lůžek. Dalších takřka pět tisíc Rakušanů využívá služeb církevních pečovatelů doma. Církev zároveň spravuje 13,5 tisíce památkově chráněných objektů, do kterých pravidelně investuje.

„Celkově se dá hodnota, kterou církev přímo či nepřímo vytváří, vyčíslit ročně na 6,65 miliardy eur (180 miliard korun), což představuje 2,36 procenta hrubého domácího produktu,“ píše se ve studii, kterou mají LN k dispozici.

Lesy, elektrárny i sjezdovky
Zejména církevní řády vedle duchovní služby úspěšně podnikají. Například klášteru premonstrátů v hornorakouském Aigen- Schläglu na rakouské straně Šumavy patří takřka sedm tisíc hektarů lesa, sedmadvacet rybníků, pole, dvě vodní elektrárny, lyžařský areál Hochficht, několik restaurací, vinárna, horský hotel, a dokonce i pivovar. Klášter zaměstnává 200 místních lidí přímo a další stovky nepřímo.

Veškerý svůj hospodářský majetek, včetně třeba restaurací v lyžařském areálu, pivovaru nebo lesů, provozují premonstráti sami, nic dále nepronajímají. I když se ale obrat pohybuje v řádu stovek milionů korun, kvůli vysokým investicím klášter nijak závratně nevydělává.

Svět spěje k arcikrizi. Stejně jako v době Jana Husa
„Naším cílem není dosahovat každý rok vyššího zisku,“ řekl už dříve LN bratr Marcus Rubasch, druhý muž klášterní hierarchie a jakýsi ekonom kláštera.

Hospodaření řádu má podle něj směřovat k tomu, aby výnosy pokryly náklady na údržbu církevních budov, na duchovní a vzdělávací činnost řádových bratrů, ale také, aby zajistily všem zaměstnancům určitou jistotu zaměstnání do budoucna. Proto klášter údajně podniká v oborech, které sice nevynášejí tolik jako třeba spekulace na burze, zato ale představují stabilní zdroj příjmů.

Své výroční zprávy klášter nadepisuje slovy: „Tradice, hodnoty, obezřetnost“.

Každé euro se bohatě vrátí
Přesto mají i premonstráti v Horních Rakousích řadu odpůrců, kteří styl jejich podnikání kritizují. A problémy má také kvůli některých skandálům v Rakousku i celá církev, jež se potýká s odchody svých členů, kteří tak zároveň přestávají platit církevní daň.

Odchodům měla zabránit i aktuální studie, mimo jiné údajně dokazující, že každá koruna, kterou daňový poplatník přímo či nepřímo přispěje na chod církve, se společnosti bohatě vrátí.

Když sociologové spočetli sumu, kterou ročně Rakušané na církve vydají ze svých daní, dospěli k částce 3,48 miliardy eur. Naproti tomu církev na daních ze zisku a daních svých zaměstnanců odvede 3,35 miliardy eur. Celkově tak společnost přispěje církvi jen 130 miliony eur, za což ale údajně dostane minimálně dalších šest miliard hodnoty.

 

Pre MK Rastislav Mečiar

http://byznys.lidovky.cz/cirkev-se-vyplati-tvrdi-pruzkum-v-rakousku-vycislili-jeji-ekonomicky-prinos-1xp-/doprava.aspx?c=A150703_170116_ln-doprava_pave