Blogy

« Späť

Neukrývať svetlo

Neukrývať svetlo

Máme živú vodu, máme Slovo. Stačí ísť k Nemu.

 

Nemôžeme sa zmieriť s tým, aby svetlo zostalo skryté

 

Nemôžeme sa zmieriť s tým, aby soľ stratila svoju chuť a aby svetlo zostalo skryté (Mt 5, 13-16;)

Tak ako žena zo Samárie môžu aj dnešní ľudia zakúsiť potrebu vydať sa k studni a počuť Ježiša, ktorý nás pozýva, aby sme mu uverili a čerpali živú vodu vyvierajúcu z jeho prameňa (Ján 4, 14;).

Musíme znova objaviť chuť a nechať sa kŕmiť Božím Slovom, verne odovzdávaným v Cirkvi, a chlebom života, ponúkaným ako pokrm jeho učeníkom (Ján 6,51;)

http://www.pastorace.cz/Clanky/Rok-viry-Benedikt-XVI.html

„Každý, kdo se napije této vody, bude zase žíznit. Kdo se však napije vody, kterou mu já dám, nebude žíznit navěky, ale voda, kterou mu dám já, stane se v něm pramenem vody tryskající do života věčného.“ (Jan 4,13-14) /1

Rozhovor se Samaritánkou u Jakubovy studny je perlou evangelia. Ježíš zde hovoří o vodě jako o té nejprostší věci, která je ale velmi žádoucí a životodárná pro toho, kdo ví, co je poušť. Ježíš nemusel obšírně vysvětlovat, jaký je význam vody.
Pramenitou vodu potřebujeme pro svůj přirozený život, zatímco tu živou vodu, o níž hovoří Ježíš, pro život věčný.
Tak jako poušť vykvete pouze po vydatném dešti, tak také semena, zasetá v nás křtem, mohou vyklíčit pouze tehdy, jsou-li svlažena slovem Božím. Rostlinka roste, nasazuje nová poupata, rozrůstá se ve strom nebo nádhernou květinu. K tomu dochází proto, že dostává živou vodu Slova, která probouzí život a udržuje ho navěky.

Je tedy na nás všech, abychom čerpali z jeho slov, abychom se nechali jeho poselstvím proniknout.
Jak?
Neustálou evangelizací vlastního života a konfrontací s Ježíšovými slovy, snahou přemýšlet jako on a milovat jeho srdcem.
Každý okamžik, v němž se snažíme žít evangelium, je kapkou oné živé vody, kterou pijeme.
Každý projev lásky vůči našemu bližnímu je douškem této vody.
Ano, vždyť tato tak živá a drahocenná voda má tu zvláštnost, že prýští v našem srdci vždy, když ho otevřeme pro lásku vůči všem. Je to pramen – Boží pramen - který poskytuje vodu v té míře, nakolik jeho hluboký zdroj slouží k uhašení žízně druhých díky malým či velkým skutkům lásky.

Pochopili jsme tedy, že k tomu, abychom netrpěli žízní, musíme živou vodu, kterou ve svém nitru čerpáme od Boha, darovat druhým.
Někdy stačí jedno slovo, úsměv či prostý náznak solidarity, abychom znovu pocítili plnost, hluboké uspokojení a tryskající radost. Budeme-li v tom pokračovat, bude tento zdroj pokoje a života dodávat vodu ve stále větší hojnosti a nikdy nevyschne.
Existuje i další tajemství, které nám Ježíš odhalil - určitý druh bezedné studny, z níž je možné čerpat. Když se dva nebo tři sjednotí v jeho jménu a milují se tou láskou, kterou miluje on, Ježíš je uprostřed nich./2 Tehdy se cítíme svobodní, sjednocení, plní světla a z našeho nitra tečou proudy živé vody./3 Naplňuje se tak Ježíšův příslib, protože právě z něho, přítomného mezi námi, tryská voda, která je nápojem pro celou věčnost.
Chiara Lubichová
----------
1/ Slovo života na březen 2002, otištěno v časopise Città Nuova č. 4/2002, s. 7 a v časopise Nové město č. 3/2002, s. 15.
2/ Srov. Mt 18,20.
3/ Srov. Jan 7,38.

http://novemesto.focolare.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=732:kady-kdo-se-napije-teto-vody-bude-zase-iznit-kdo-se-vak-napije-vody-kterou-mu-ja-dam-nebude-iznit-navky-ale-voda-kterou-mu-dam-ja-stane-se-v-nm-pramenem-vody-tryskajici-do-ivota-vneho-jan-413-14&catid=37:sz-pro-dosple&Itemid=83