Blogy

« Späť

Jakub starší

Jakub starší

Dnes si Cirkev pripomína sviatok Jakuba staršieho, jedného zo synov Zebedejovych, apoštola, mučeníka a patróna a spoločníka putovania na Jakubovej ceste do Santiago de Compostela v Śpanielsku.

Jakub apoštol je veľkým svätým, prvým z Ježišovych učeníkov, ktorý položil život pre Evanjelium a zomrel násilnou mučeníckou smrťou rukou Herodesa.

Narodil sa približne v čase narodenia Ježiša krista a zomrel okolo roku 44 po Kristovi. Spolu s apoštolom Jánom, jeho bratom, bol jedným z obľúbených učeníkov Ježiša, pre ich temperament boli nazývaní "synovia hromu".

Po Ježíšově Nanebevstoupení hlásal Jakub Starší dále evangelium. Jedno podání říká, že působil v Jeruzalémě a v Samařsku, jiné vypravuje, ze Jakub odešel do Španělska a tam kázal. Kolem velikonoc r. 44 zatkli apoštola vojáci Heroda Agrippy I. a sťali ho na příkaz krále mečem. Jakub byl první ze dvanácti Kristových apoštolů, který podstoupil mučednictví. Legenda vypráví, že cestou šel průvod na popraviště kolem domu, kde seděl muž, nemocný dnou; neschopný chůze, a prosil Jakuba o pomoc. K smrti odsouzený řekl nemocnému: „Ve jménu mého Pána Ježíše Krista, vstaň zdráv a chval svého Spasitele.“ Muž se zvedl a mohl zase chodit. Jeden z katů padl na kolena a vyznal se z křesťanské víry. Byl pak spolu s Jakubem sťat. Podání vypravuje, že křesťané postavili na místě v Jeruzalémě, kde vytrpěl apoštol Jakub mučednictví, kostel svatého Jakuba. Mučedníkovy ostatky přenesli prý kolem r. 70 na Sinaj, kde postavili klášter svatého Jakuba, dnešní klášter sv. Kateřiny. Zachránili Jakubovy ostatky před Saraceny a v 8. století je přenesli do Španělska a k jejich uchovávání postavili v Galícii kostel sv. Jakuba, který byl posvěcen 25. července 816. Z chrámu se stalo od 10. století slavné poutní místo Santiago (St. Jakob) de Compostela, které přitahovalo až do 15. století více poutníků než Říma Jeruzalém. K místu na severovýchodě Španělska vznikly četné slavné poutní cesty, které jsou lemovány kláštery, kostely (skoro všechny ve stylu nové katedrály v Santiagu, započaté r. 1075), útulky a kaple.

Legendy o svätom Jakubovi

Legend, vysvětlujících, jak se z Jeruzaléma po Ježíšově smrti dostal svatý Jakub až na Iberijský poloostrov, je několik. Podle jedné z nich se vydal hlásat evangelium pryč z Palestiny a došel až do dnešního Španělska. Tam měl okolo roku 40 zjevení Panny Marie, která mu řekla, aby se vrátil zpět do Jeruzaléma. Jakub se skutečně vrátil a roku 44 tam zemřel mučednickou smrtí dle rozkazu Heroda Agrippy. Jeho tělo naložili jeho učedníci na loďku a pustili na moře, aby nebylo zneuctěno. Andělé pak vedli loďku celým Středozemním mořem a vlny ji vyplavily na španělském pobřeží. Tam tělo našli jeho španělští učedníci a pochovali jej na místě, kde dnes stojí Santiago. Jeho údajné ostatky byly objeveny při stavbě kostela v dnešním Santiagu de Compostela. Podle pozdější legendy se sv. Jakub zázračně objevil během bitvy u Clavija, aby proti Maurům bojoval za křesťanství. Proto je také někdy nazýván jako Matamoros (Maurobijec).

Svatojakubská mušle

Symbolem poutníků je Svatojakubská mušle. Původ mušle pochází z legendy, podle které portugalský rytíř stál v blízkosti přístaviště, kde stála loď, která přivezla sv. Jakuba do Španělska. Když jeho kůň viděl podivuhodný a světlý třpyt, který dopadal z hvězd na apoštola, byl z pohledu tak vyděšený, že skočil do vody a vzal s sebou do hlubin i rytíře. Rytíř byl zachráněn a vytažen na palubu. Zachránci plni úžasu viděli, že jeho tělo bylo zcela pokryto svatojakubskými mušlemi. Existují i další legendy, které se váží ke Svatojakubské mušli. Všechny mají v podstatě stejnou předlohu příběhu, totiž sv. Jakubem zázračně zachráněné lidi.

Obrázok svätojakubskej mušle, ako pečiatka do pasu pútnika, ktorý je potvrdením dosiahnutia určitého zastavenia sa na púti sv. Jakuba,  je zároveň vstupom k nocľahu a občerstveniu na tejto púti.

Zdroj: http://www.webcompostella.com/Pourquoi-une-initiative-pour-un-chemin-de-liberte-et-de-partage_a716.html

Tak vyzerá pas pútnika

Takou podobou mušle sú označené míľniky ciest na púti sv. Jakuba

Jakub se uvádí mezi prvními učedníky Ježíšovými. Skonal mučednickou smrtí jako první z apoštolů, prý r. 44. Jeho jméno se rozšířilo po celé Evropě a zejména v Anglii se stalo i jménem mužských potomků anglických panovnických dynastií. Svátek slaví 25. července. Na našem kontinentu je mu zasvěceno více než 2 000 kostelů, z toho více než 100 v Čechách a na Moravě. Dodnes je u nás jeho jméno oblíbené jako křestní. Obvykle se odvozuje z hebrejštiny (z Jahaqóbh) a nejčastěji se vykládá jako „ten, kdo se drží za patu“, přeneseně – ve Starém zákoně jako „později narozený“, „druhorozený“.

Jakub patřil mezi Kristovy nejdůvěrnější spolupracovníky – byl jedním ze tří, kteří viděli Proměnění Páně, jedním ze tří svědků vzkříšení Jairovy dcery, jedním ze tří, kteří s ním měli bdít v Getsemanské zahradě, byl výslovně jmenován mezi těmi, kteří očekávali a přijali o Letnicích Ducha svatého. Na rozdíl od Pavla zanechal jen nepatrné písemnosti.

A právě sesláním Ducha svatého začínají některé legendy – údajně vzal ihned doslova Kristovo přikázání: Jděte do celého světa a učte národy a usedl na první loď, která plula do tehdy nejvzdálenějších končin, na Pyrenejský poloostrov.

Podle tradice byl sv. Jakub Starší jako vůbec první z apoštolů umučen až po návratu do Svaté země. Vydal se k ryze pohanským keltským a iberským kmenům na severu Hispánie, strávil tu dle tradice (Nový zákon se ale o žádné podobné cestě nezmiňuje) mnoho let, ale bez valného výsledku. Svou misi musel opustit, aby se dostavil do Jeruzaléma na apoštolský koncil.

Při kázání v Jeruzalémě byl přepaden farizeji; hodili mu na krk provaz a předvedli před krále Heroda Agripu I., vnuka Heroda Velikého. Cestou na popravu Jakub uzdravil nemocného. Pod tímto dojmem jeden z farizejů, Josiáš, prosil Jakuba za odpuštění. Oba byli popraveni mečem. Podle Klementa Alexandrijského se to událo před Velikonocemi r. 42.

Historie sv. Jakuba v Compostele je tudíž zcela evidentně bohatou směsicí skutečností a legend, jež je obtížné třídit. Jak ovšem víme dnes, účelem legend bylo dávat příklad a návod ke křesťanskému životu a až teprve na dalším místě informovat o skutečných událostech. Proto tedy můžeme brát jen jako přibližnou informaci, že Jakubovy ostatky byly kolem r. 550 přeneseny z Jeruzaléma do kláštera Raithu v Palestině, odtud se v 7. století dostaly s mnichy do španělské Zaragozy a po invazi Maurů do Galicie.

Jiná z četných legend ovšem praví, že tělo sv. Jakuba bylo krátce po apoštolově popravě na lodi tajně dopraveno do Španělska. Plavidlo přistálo v Galicii, kde jeho stoupenci mučedníkovo tělo pohřbili. Podle další legendy sem tělo apoštola po jeho smrti přenesli andělé. Dle jiné verze putovalo jeho mrtvé tělo na lodi bez posádky napříč celým Středomořím, až uvázlo v úzkém zálivu na západním pobřeží Hispánie - tam, kde dnes stojí přístav Padrón, někdejší římská Iria Flavia na pobřeží Atlantického oceánu. Zde byly jeho ostatky uloženy. O apoštolském místě, locus apostolicus, existují první psané zprávy a zmínky už ve čtvrtém a pátém století.

Podle jména světce a současně i podle antického pohřebiště na podivuhodném místě, "Hvězdném poli" - "Campus Stellae", obdrželo místo – budoucí hlavní město Galicie – svůj název: Santiago (Sant´ Iago – Svatý Jakub) de Compostela, tedy místo „Svatého Jakuba v Hvězdném poli.“

Kolem nálezu hrobu světcova existuje řada pochybností, nicméně 6. května 899 byl na tomto místě vysvěcen nový bazilikální kostel podle pokynu krále Alfonse III., ale až počátkem 12. století se biskup Diego Gelmírez zasloužil o to, že se Santiago dostalo jako poutní místo na úroveň Říma a Jeruzaléma. Doslova se tak stalo r. 1095, kdy papež Urban II. udělil městu statut apoštolského stolce, a tak povýšil Santiago do stejné kategorie jako Řím.

Roku 1122 zavedl papež Kalixt (Calixtus, papežem v l. 1119–1124) kázání, jež vyzývá výslovně k poutím do Santiaga. Současně byl stanoven takzvaný jubilejní compostelský rok neboli svatý rok, opakovaný vždy v letech, kdy 25. červenec připadá na neděli.

Otvírání a zavírání katedrály je každý den ve svatém roce doprovázeno zvukem tradičních hobojů a šalmají. Santiago znali i poutníci v odlehlých místech mimo kontinent, např. v Anglii, jak nás informují Chaucerovy Canterburské povídky prostřednictvím postavy Alisy z Bathu: … „i ve Španělích Jakub byl jíž znám“. Stručně řečeno, rostoucí obliba vtiskla poutnictví do Compostely charakter masového hnutí, podporovaného a řízeného špičkami středověké Evropy.

Citace výběrem z díla profesora Štěpánka

  • Publikace: Čechy a Španělsko ve středověku (Bohemia and Spain in the Middle Ages. History and art)
  • Kapitola 6. z knihy Dějiny a umění. Str. 193-241
  • Olomouc: Univerzita Palackého 2008, vyšlo 2009
  • ISBN 978-80-244-2084-4

http://www.jakubskacesta.cz/pout_do_santiaga/legenda

 

 

Portál sv. Jakuba v Regensburgu, Nemecko

Putovné Jakubove cesty postupne vznikali v mnohých okolitých krajinách - Nemecko, Česko, Švajčiarsko, Francúzsko a Španielsko..., všetky vedú do Santiago de Compostella v Španielsku. Putujúci sú ľudia rôznych spoločenských, sociálnych vrstiev, veriaci v Boha, nevieriaci, inak veriaci, ktorí sa vydávajú na túto púť s cieľom o vyriešenie otázok života, jeho cieľa, alebo aj ako zadosťučinenie alebo poďakovanie za konkrétne dary Boha. Tým, ktorí absolvujú túto mimoriadnu púť, po prekročení portálu - brány sv. Jakuba v Santiagu  - udeľuje Boh zvláštne milosti.

Veľký obrázok Jakuba je dielom umelca Michelangelo Caravaggio http://commons.wikimedia.org/wiki/Michelangelo_Merisi_da_Caravaggio, zo stránky: wikipédie, pod názvom:  Caravaggio, Večera v Emauzách, 1601, olej na plátne, Národná galéria, Londýn, detail so svätým Jakubom


Více zde: http://farnost-sokolov.webnode.cz/products/sv-jakub-starsi/

Zdroj: Svatojakubská cesta - http://www.vwv.cz/jakub/svjakub.php

+

Svätý  Jakub, vypros nám odvahu pre Božie Slovo dnes, aby sme ho s odvahou ohlasovli životom, ako si to robil ty. Vypros nám hlbokú vieru v Boha, ktorá nepochybuje ani nachvíľku, a je upevnená a umocňovaná mocou Boha. Ďakujem ti za tvoje svedectvo! Amen.

+

Komentáre
Prihláste sa pre pridanie komentára
Zatiaľ bez komentára Buďte prvým